V sobotu 20.12 se konal již 14. ročník pozvedu ve vzpěračské tělocvičně na Letné v Teplicích. Soutěže se zúčastnilo rekordních 49 závodníků, což je zřejmě historicky nejvyšší účast, ke které přispělo oficiální zavedení ženské kategorie. Škoda, že se soutěž křížila se souboji K-1 v Praze, jinak bych možná přemluvil Katku Kyptovou od nás, která jen v teplácích na tréninku dává 160kg. Kačenka jela ale na „kung-fu“, takže jsme se do Teplic vypravili jen společně s Kájou a Líbou Leiblovými. Měl s námi jet i rekordman v mrtvém tahu a častý účastník pozvedu v Teplicích, Jaromír Müller, ale nedovolily pracovní povinnosti. Škoda.

 Závodiště se mi moc líbilo, pódium vysoko nad zemí dovolí i divákům v posledních řadách pohodlně sledovat průběh závodu. Vzpěračský způsob neustálého přikládání váhy na činku bez jejího snižování mi byl rovněž sympatický, protože soutěž krásně rychle „odcejpala“. Ovšem, když si někdo přihazuje po "pětikilech“, má trošku problém, protože může jít všechny pokusy za sebou s maximálně tří minutovou pauzičkou mezi nimi. Ale pořadatelé byli velmi benevolentní a čas se vlastně nijak neřešil. Někdy tedy byli benevolentní až příliš – někteří borci se činky za žádnou cenu nechtěli pustit a různě ji „koukeli“ s urputným výrazem přes kolena vzhůru, nebo švihovými pohyby pánví činku různě nadhazovali…po několikavteřinovém boji a zdárném postavení jim pokus vždy byl uznán. Ale já to beru – když si to vydřeš, je to tvoje. Vynikal bratr Viktora Horáka, Martin, jeho 255kg bylo teda něco. Páteř z bambusu, jinak si to vysvětlit nedokážu. Výborná byla též muzika a volume, hlavně mi seděla hudba z filmu Barbar Conan, kterou zrovna hráli při pokusu Luboška Šosů. A jak mu to zvedalo, i s nataženým vzpřimovačem!

Rozcvičovna též solidní, dostatek žerdí a kotoučů pro každého. Pro mě určitě, 70kg a pryč od toho. Viktor Horák - brutální svalnatost, že? Dále na fotkách Elvis, který se přijel podívat. Trochu podobný Košnarovi, ale není to Košnar. Je to opravdu Elvis, podívej, jak je hubenej. Jo, a ty fotky fotil právě on - mně došla baterka, mrcha...

Já jsem si jel spíš zkusit novou techniku, kterou v současné době trénuju. Tzv. sumo styl, který jsem poprvé na závodech použil, je daleko šetrnější k zádům, což pociťuji i nyní, den po závodech, kdy necítím namožené vzpřimovače, které mám jinak z klasických tahů vždy rozsekané. Navážil jsem jen necelých 90kg. Stravu si momentálně hlídám extrémně, i když jsem včera u Karlovi maminy „ujel“ a dal si jednu kokosku… No, ne že bych nechtěl vážit víc, ale zase na druhou stranu, dík nižší váze jsem za sebou v konečném pořadí nechal výborný „tahouny“, a i kdybych nakonec úspěšně dal plánovaných 280kg, na čtvrté místo by to stejně nestačilo, tam už byl opravdu pořádný skok na 325kg myslím…

Tím se dostávám k účastníkům závodů. Spousta vynikajících závodníků především GPC federace… proč nepřijeli i kluci z IPF? Trochu škoda, jeden z mála závodů, kde si to můžou mezi sebou rozdat borci obou federací bez následných nepříjemností daných „vyššími zájmy“. Theuseři, Milan Špingl ani Dušan Švarcbach nedorazili, a v publiku byli i další, co se po náročné sezóně necítili. Martin Košnar, Tomáš Kaas (ne Kass, ale Kaas, jako Hugo Haas...), Jaromír Kratochvíl, Petr Palacký… Škoda pro diváky, kterých tedy bylo požehnaně a vytvořili tu super atmošku, a pro ně, protože byly opravdu krásné ceny. Ale já si nestěžuji, to zase jako né.

Ženskou kategorii s přehledem ovládla Libuška Leiblová, kdyby neztratila balanc se 170kg nový osobák i teplický rekord by byl na světě. V kategorii příchozích jsem vlastně až na dva první, Pavla Černáka a zmiňovaného Martina Horáka, nikoho neznal, takže toho moc k napsání není. Zrovna tak vzpěrače neznám, ale výsledky jistě brzy budou na jejich stránkách. V kategorii veteránů se velmi dařilo Viktorovi Kudimu, kterého taky asi baví všechno. Mám pocit, že závodí úplně všude a ve všem, letos jel myslím ještě kromě klasického trojboje a kulturistiky i kulturistiku ryze naturální. V kategorii specialistů byl jasným favoritem Tomáš Podlipný, věnující se v současné době především „strogmanům“. 375kg druhým pokusem jako papír. To je prostě něco neuvěřitelného – hydraulika. Nejvyšší výkon soutěže a absolutní vítězství. Druhý, stejně jako loni, Jakub Smejkal, 335kg, a třetí již zmiňovaný Luboš Šos, kterému zranění nedovolilo útočit a natrénovaných 340kg. Čtvrtý, chlap jak hora, Petr Mrkvica, Powerteam Trutnov.

Dík pořadatelům - krásné závody, krásné ceny, výborná organizace. Příští rok mě tam máte zase, budu to trénovat a doufám, že už něco zvednu...

zdroj: www.romanmarsalek.cz